Novinka letošního rozúčtování tepla – fixní určení podílu základní složky

Poslední novelizace rozúčtovací vyhlášky (vyhl.č. 269/2015 Sb.) přinesla dvě podstatné změny. První změnou bylo rozšíření tzv. korekčního intervalu vztahujícího se k minimálnímu, resp. maximálnímu nákladu na 1 m2 započitatelné podlahové plochy (ZPP) v daném zúčtovacím období odvozeného od průměrného nákladu na 1 m2 ZPP v zúčtovací jednotce (domě). Před novelizací platil interval -20 % až +100 % průměrného nákladu na 1 m2 ZPP; po novelizaci nově platí interval -30 % až +100 % průměrného nákladu na 1 m2 ZPP. Tato úprava poněkud nahrála parazitnímu chování v domech, kdy byty, v nichž se vytápění dramaticky omezí, jsou následně vytápěny teplem prostupujícím vnitřními konstrukcemi z okolních bytů. Tento fenomén se řeší dlouhou dobu a ani přes odbornou argumentaci se nedaří možnost parazitního chování eliminovat. Zdá se, že česká, a nejen rozúčtovací, legislativa asi nikdy nebude dostatečně chránit občany, kteří se chovají řádně a pečují a chrání svůj majetek. Nicméně, tato část zmíněné novely, i přes její citelný dopad, není hlavním tématem dnešního článku.

Druhou částí novely je Příloha č. 6, která fixně (pro rozúčtování roku 2024) stanovuje podíl základní složky (ZS) na nákladech na vytápění; jinými slovy, stanovuje, jaká část nákladů v procentech se bude v zúčtovací jednotce rozdělovat podle ZPP a jaká podle náměrů spotřeby zjištěné pomocí povinných registračních či měřících zařízení. Popravdě řečeno, je to v české rozúčtovací legislativě novinka, a to bezesporu užitečná. Užitečná proto, že žádný z vlastníků bytových domů neměl dosud k dispozici žádný nástroj, který by mu pomohl s otázkou, jaký podíl ZS je nejvhodnější pro ten, který objekt. Byl zvolen přístup, že čím je objekt kvalitnější ve smyslu tepelně technických vlastností, tím vyšší by měl být podíl ZS. To dobře navazuje na zákon o hospodaření s energiemi, který pro nejkvalitnější objekty (energetická třída A - mimořádně úsporná budova; dle Průkazu energetické náročnosti budovy - PENB) nevyžaduje poměrové měření, a tudíž se veškeré náklady na vytápění rozdělují podle ZPP, jinými slovy, podíl ZS činí 100 %. Zmíněná Příloha č. 6 prakticky rozděluje budovy do tří skupin a postupně jim stanovuje podíl ZS 60 %, 50 %, a nebo pro budovy s nejnižší energetickou bonitou 40 %. Až potud bychom asi neměli ani problém ani výtky, navíc, když je možné rozhodnutím vlastníka tento podíl ZS navýšit či ponížit o deset procentních bodů. Příslovečné čertovo kopýtko je ale v definici mezí pro jednotlivé skupiny. Meze se totiž nekryjí s energetickými třídami podle PENB, a proto pro nalezení správného zařazení budovy nám samotná energetická třída nestačí, potřebujeme znát i tzv. průměrný součinitel prostupu tepla Uem, a to jak pro budovu samu, tak pro budovu referenční. Abychom vše řádně osvětlili, musíme se podívat na popis mezí stanovených vyhláškou. První skupina (ZS = 60 %) je definována pro budovy energetické třídy B a budovy na samé horní hranici energetické třídy C. Druhá skupina (ZS = 50 %) je definována pro budovy třídy C (s výjimkou budov na její samé horní hranici), budovy energetické třídy D a budovy na samé horní hranici energetické třídy E. Do třetí skupiny (ZS = 40 %) pak patří všechny ostatní budovy s hodnocením horším a budovy, u nichž Uem není znám (tedy i budovy, jejichž PENB pozbyl platnosti). Jak vidno, rozdělení budov do zmíněných skupin není snadné a bohužel, z některých verzí PENB není ani možné ho bez pomoci autora PENB uskutečnit. Tvůrci legislativy opět nezklamali a předpis učinili pro běžného vlastníka bytového domu nesrozumitelným a komplikovaným. Nikdo (mimo autorů novely) nepochopil, proč by rozdělení do skupin nemohlo kopírovat energetické třídy podle PENB, což by kategorizaci učinilo maximálně snadnou a bez možnosti záměny. Bohužel se ukazuje, že jako při každém novém legislativním rébusu se v mediálním prostoru začínají objevovat názory falešných proroků, kteří produkují různé tabulky, leaflety či textová sdělení, která jsou zavádějící a v konečném důsledku mohou vést k nesprávné kategorizaci budovy. Právě v těchto dnech se k rukám uživatelů bytů dostává vyúčtování roku 2024, tedy prvního roku platnosti této novely, kdy vlastníci prakticky neměli možnost zmíněné 10% změny, a tedy podíl ZS byl fixně stanoven na základě nové kategorizace dle Uem. Vzhledem ke skutečnosti, že diskutovaná kategorizace se provádí na základě údajů z PENB, lze vlastníkům jen doporučit, aby správnost zařazení své budovy v případě nejistoty konzultovali s energetickým specialistou, autorem PENB pro jejich budovu.

Ing. Jiří Zerzaň

Techem, spol. s r.o.